6.10.2023

Pomáhá řídit rostoucí byznys, který je plný moderních technologií a vůně dřeva. Krovy, trámy, celé stavby. Eliška Janeček Nemravová je obchodní ředitelkou společnosti Nema, která je lídrem v sektoru dřevostaveb a čerstvě se může pyšnit i titulem PwC Firma roku 2023 Jihočeského kraje. Jaká filozofie stojí za úspěchem této rodinné firmy? A kde všude nachází její dřevěné produkty uplatnění? I to se dozvíte v našem rozhovoru.

Čemu se firma věnuje?
Naše firma se zabývá výstavbou dřevostaveb, ale také výrobou jednotlivých vazníků nebo krovů. Nedávno jsme začali i s CLT stavbami, jejichž základem je masivní dřevo v podobě tří nebo více křížem lepených jednovrstvých desek. Ročně postavíme kolem sto padesáti dřevostaveb, sedmdesáti roubenek a vyrobíme asi sedm set střešních konstrukcí. Máme tři výrobní areály, přibližně stovku zaměstnanců a k tomu přidružené montážní party. Firmu založil táta v roce 1993, takže jsme letos oslavili třicet let. Táta začínal jako truhlář, později převzal firmu můj bratr. Aktuálně máme obrat 320 milionů korun. Stavíme jak veřejné stavby, jako jsou školky a školy nebo domovy seniorů, tak i rodinné domky.

Jste rodinná firma. Jak jde dohromady firma a rodina?
V současnosti ve firmě pracuje moje máma jako hlavní ekonom a starší brácha je výkonným ředitelem. Jeho manželka má na starosti mzdy a fakturaci. Druhý bratr pracuje jako technický ředitel CNC výroby. Můj manžel je ředitelem jednoho z našich výrobních závodů. V managementu firmy se snažíme mít převážně rodinu a kamarády. Bereme práci jako místo, kde rádi trávíme čas. Má to samozřejmě i svá úskalí. Když například starší bratr řekne, že celá firma půjde doprava, musím odpovědět „jasně šéfe, všichni jdeme doprava.“ Celkově se ale všichni snažíme, abychom v případě problému vždy našli rozumné řešení a neztráceli čas nepodstatnostmi.   

Pojďme něco říci o materiálu, ze kterého vyrábíte. O dřevě…
Dříve jsme různé materiály nakupovali. Například spousta kulatiny se vyváží z Čech do Rakouska, tam ji opracovávají a vracejí ji za velké peníze zpět. To samozřejmě nebylo ideální. Vybudovali jsme si proto třetí areál, kde kulatinu sami zpracováváme už od kmene. Projede naším katrem, pak si ji nasušíme, nalepíme a používáme do našich dřevostaveb. Když se podíváte na naši sendvičovou dřevostavbu, najdete tam pouze dřevo z Novohradských hor.

Jak funguje možnost skládání jednotlivých částí staveb?
Vyrábíme kolem sedmi set krovů a vazníků ročně a okolo sto padesáti dřevostaveb. Už z těch čísel vyplývá, že krovy a vazníky vyrábíme také pro zákazníky, kteří mají zděné domy. To je jeden příklad. Jinak dřevostaveb vyrábíme několik typů. Například zmiňované CLT se hodí na velké stavby, jakou byla aktuálně například velká veřejná zakázka na ZŠ Říčany, která byla celá vyprojektována právě v CTL panelech. Do tohoto projektu za půl miliardy dodáváme subdodávkou hrubou stavbu, kterou smontujeme na místě a generální dodavatel pokračuje dál.

Je pro vás těžké se dostat k takovému projektu, jako je škola v Říčanech?
Obec vyprojektuje dům a my se snažíme vyhrát veřejnou zakázku. Obecně se snažíme co nejvíce podporovat výstavbu dřevostaveb v Česku. Na domácím stavebním trhu se postaví jen 19 % dřevostaveb a zbytek je cihla. Máme svého projektového manažera, který objíždí projektanty a architekty a snaží se jim pomoci s tím, jak s dřevostavbami pracovat, jak je nakreslit, jaké detaily použít. S ostatními dřevostavbaři vlastně nebojujeme. Naopak celý náš obor se snaží, aby se místo cihly stavělo více ze dřeva. 

A proč by si vlastně ten, kdo staví školu nebo rodinný dům, měl vybrat dřevostavbu?
Protože je to nejekologičtější řešení, které má prokazatelně ohromné pozitivní dopady na zdraví lidí. Saháte totiž na teplé dřevo, a ne studenou cihlu. Navíc je stavba rychlá.  Hrubou stavbu smontujete klidně za měsíc. A v současnosti to dává smysl i ekonomicky, protože to s cihlou vychází na stejno. A to je hezké.