Je možné, aby manželé pracovali v jedné firmě nebo i na jednom pracovišti společně, a to i tak, aby jeden z manželů byl nadřízeným toho druhého. Zaměstnavatelem však v takovém případě není manžel či manželka, ale někdo jiný – právnická osoba (například obchodní společnost), i když třeba paradoxně vlastněná právě jedním z manželů. Jestliže se ale muž zaměstnávající nějakou ženu (nebo naopak) rozhodnou, že se vezmou, uzavřou sňatek, musejí ukončit pracovněprávní vztah mezi sebou, ačkoliv zákoník práce neříká, jakým způsobem a kdy, respektive do kdy. Správa sociálního zabezpečení v loňském roce rozhodla, že zanikla účast paní na nemocenském pojištění z důvodu sňatku se svým zaměstnavatelem. SSZ měla za to, že z § 318 zákoníku práce vyplývá kategorický zákaz existence základního pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce) mezi manželi. Odmítla argumentaci manžela-zaměstnavatele, že zákoník práce stanoví taxativně čili vyčerpávajícím způsobem okruh důvodů pro skončení pracovního poměru a uzavření manželství mezi účastníky pracovního poměru výpovědním důvodem není. Nicméně správa sociálního zabezpečení uzavřela, že paní skončilo nemocenské pojištění z titulu zaměstnání dnem, kdy se provdala za svého zaměstnavatele.

§ 318 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a postup správy sociálního zabezpečení