Zákaz stravování v závodních jídelnách nevydržel sice ani jeden den, ale tím spíše je ukázkou absurdnosti některých vládních postupů. Otevřít, zavřít, otevřít. Spíše to připomínalo vojenské cvičení než promyšlená protiepidemická opatření. Navíc jídelny už měly v té době nastavená pravidla ve spolupráci s hygienickými stanicemi, zahrnující plexiskla u výdejové části, ale i u stolů, případně omezený počet míst k sezení. Naopak zaznívalo, že zákazem se lidé přesunou do svačináren nebo šaten, tedy do ještě menších prostorů. Takže jako na vojně, ale střelba mimo terč.

Zákaz stravování v závodních jídelnách, nominováno Svazem průmyslu a dopravy ČR