ABSURDITA ROKU

Pomáháme zjednodušit prostředí pro podnikání

Absurdita roku

Absurdita roku je populární anketa, jejímž cílem je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti uložené podnikatelům. Vyhlašování anticeny má přispět ke kultivaci tuzemského podnikatelského prostředí. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Absurdní předpisy nominuje veřejnost z řady podnikatelů, různých oborových asociací a svazů a cechů. O vítězné absurditě rozhoduje veřejnost v on-line hlasování. Záštitu nad anketou Absurdita roku převzala Hospodářská komora České republiky.

Obě ankety jsou součástí podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku.

Absurdita roku a Zlatý paragraf je tady.

Nominace, Absurdita roku 2024:

Duplicitní oznamovací povinnost?

Dovoz nebaleného vína z některého členského státu Evropské unie do České republiky podléhá podle § 30c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ohlášení v elektronickém systému pro přepravu a sledování výrobků podléhající spotřební dani („EMCS“). Nadto je pak příjemce nebaleného vína povinen dle § 14a zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) nejpozději do 12 hodin po příchodu nebaleného vína tuto skutečnost oznámit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému prostřednictvím Registru vinic. Dovoz nebaleného vína tedy v současné době podléhá dvěma separátním oznamovacím povinnostem, ačkoliv povaha požadovaných informací je stejná. Podnikatelé jsou nuceni investovat čas a prostředky do vyplňování stejných informací, místo toho, aby se mohli soustředit na rozvoj svých podnikatelských aktivit. Řeči o maximalizování efektivity a využívání dostupných technologií a sdílení již shromážděných dat tak zůstávají zase jen ve vzduchu.

(zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, nominovala Hospodářská komora ČR)

Zmatky s datovými schránkami

Státu se nedaří rozlišovat mezi datovými schránkami fyzických osob nepodnikajících a datovými schránkami fyzických osob podnikajících. Každý člověk může mít více datových schránek – jako nepodnikající fyzická osoba, jako OSVČ a třeba i jako činovník SVJ. Do každé z nich by měli padat zprávy, jejichž obsah koresponduje s „typem“ datové schránky. Stát však pokračuje v rozesílání do podnikatelských datovek i informací k placení daně z nemovitostí, ačkoliv tyto nemovitosti s jejich podnikáním vůbec nesouvisejí, ani reálně a ani teoreticky. Například daň z nemovitosti za rekreační objekt či zemědělskou půdu v majetku projektanta pracujícího jako OSVČ. A je k tomu dokonce vysvětlení zaslané do datové schránky, že z této informace nevyplývají žádné konkrétní povinnosti, a tak je vlastně v pořádku spamovat podnikatelské datovky informací o dani z chaty či pozemku ze zahrádkářské kolonie. A komu se to nelíbí, ten si může vyplnit žádost o změnu formy upozornění od Finanční správy a ta se podle toho prý příště zařídí.

(zákon č. 300/2008 Sb., zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů)

Bude ve svátek zavřeno, nebo otevřeno?

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě (dále jen „zákon o prodejní době“), jehož hlavním záměrem je upravit prodejní dobu v maloobchodě tak, aby byl v prodejnách nad 200 m2 stanoven zákaz prodeje ve vyjmenované svátky a omezena prodejní doba na Štědrý den. Zákon nařizuje obchodníkům s plochou prodejny nad 200 metrů čtverečních, aby v 7 ze 14 státních svátků měli zavřeno. Jde o absurdní situaci, kdy v podstatě existují státní svátky dvou kategorií. Zákon by však měl být srozumitelný každému a jednoduše aplikovatelný. Jedině pak se neobchází a snadněji se vymáhá. Zatímco na Velký pátek si v Česku nakoupíte o pár dnů později, na velikonoční pondělí zůstávají obchody nad 200 m čtverečních zavřené. Které svátky se smí prodávat a kdy ne, určuje zákon z roku 2016.

(zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě)

Dočkáme se zrušení papírových účtenek?

Odborníci upozorňují, že ani zrušení kolků nepřináší mnohdy skutečný úbytek byrokracie spojené s používáním papírových dokladů. V současné době platba na účet často končí vydáním papírového potvrzení, což částečně znehodnocuje snahu o snížení papírové byrokracie. Právě vytvoření digitální účtenky by mělo být v Česku dalším krokem odstranění byrokracie a zbytečného množství papíru vyplýtvaného na tisk nejrůznějších potvrzení a dokladů. Stále se hledá řešení, jak vytvořit digitální potvrzení nebo účtenku, která by byla považována za nezpochybnitelnou a zároveň byla přijatelná pro všechny účastníky transakce. Je na poslancích, aby zrychlily přípravy adekvátní digitální legislativy, která by měla řešit přechod od papírových procesů k plně digitálním transakcím.

(chybějící legislativa na právo plátce na digitální účtenku)

Nulová spotřební daň na tiché víno

Spotřeba alkoholu v ČR je jednou nejvyšších ze všech zemí EU. To má výrazné dopady na náklady zdravotního systému, sociálního systému a ekonomickou produktivitu. Zatímco lihoviny a pivo jsou v ČR zdaněny na srovnatelné úrovni jako jinde v EU, ČR velmi nízko daní alkohol v šumivém víně a tichém víně, které je od spotřební daně zcela osvobozeno. Lihoviny jsou zdaněny zhruba 4x více než ostatní druhy alkoholu. Za lihoviny je tak do státního rozpočtu zaplaceno na spotřební dani 9 miliard korun, za pivo 4,5 miliardy korun a za tiché víno ani koruna. Absence zdanění vína podporuje zejména zahraniční producenty, jejichž víno tvoří přes 70 procent celkové české spotřeby. Dovozci proto mají v ČR vytvořeny ideální podmínky pro import levného zahraničního vína, jehož spotřeba v tuzemsku velmi rychle roste. Zavedení nenulové daně na tiché víno, které Vláda ČR na poslední chvíli odstranila z daňového konsolidačního balíčku, by přitom do státního rozpočtu přineslo podle odhadů přes 2 miliardy korun.

(§ 96 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních)

Dohody o provedení práce – práce kvapná málo platná

Přestože žijeme v turbulentní době, novely zákonů by neměly být šité horkou jehlou na poslední chvíli bez řádného vnějšího připomínkového řízení. Ukázkovým příkladem tohoto nešvaru je novela zákona o nemocenském pojištění, která byla součástí konsolidačního balíčku a která měla změnit pravidla hry pro odvod pojistného na sociální zabezpečení v případě dohod o provedení práce. Záměrně zmiňujeme jen odvody pojistného na sociální zabezpečení, protože se zapomnělo, že případné změny by měly být také zohledněny i v odvodech pojistného na zdravotní pojištění. To by nebyl jediný přešlap, samotná právní úprava zohledňující kumulativní limit pro odvod pojistného ve výši 40 % průměrné mzdy ze všech dohod, v případě, kdy by zaměstnanec měl podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů, by byla nejen pro zaměstnavatele a státní správu velmi obtížně spravovatelná, ale i neúměrně administrativně zatěžující. Proto tato novela bude mít pravděpodobně jepičí život a nikdy fakticky nenabyde účinnosti, přestože je již od 1. ledna 2024 platná. V současné době běží legislativním procesem další novela zákona o nemocenském pojištění, která by měla tuto úpravu zcela nahradit.

(zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, nominovala Komora daňových poradců ČR)

Nominace, Zlatý paragraf 2024:

Konec daňových rájů

V ČR byl schválen návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Česko tak získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem a ročně dvě až pět miliard korun do rozpočtu navíc. Skupina G-20 bezmála před dvěma lety posvětila minimální podnikovou daň ve výší alespoň patnácti procent (dorovnávací daň), které budou muset čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívaly daňové ráje – například země typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající stav, kdy se jednotlivé země předháněly v postupném snižování korporátní daně. A činily tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory. Nová mezinárodní podniková daň staví na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Jednotlivé signatářské země (je jich více než 130), včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.

(návrh zákona o dorovnávací dani, transpozice směrnice Rady EU 2022/2523)

Podpora elektromobility

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo výzvu z Národního plánu obnovy na podporu nákupu elektromobilů a pořízení a výstavbu dobíjecích stanic. Automobilový průmysl je páteří ekonomiky. Udržet tempo s rozvojem elektromobility je proto jedním z důležitých úkolů pro české hospodářství. Proto byla ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou připravena výzva, jak na podporu nákupu elektromobilů v hodnotě 1,65 miliardy korun, tak pořízení a výstavbu dobíjecích stanic za 300 milionů korun. Podpora se skládá z bankovní záruky za komerční úvěr a finančního příspěvku podle typu vozu.

(výzva Ministerstva průmyslu a obchodu v programu Záruka Elektromobilita)

Zavedení funkční měny v účetnictví

Novela zákona o účetnictví zavádí s účinností od 1. ledna 2024 funkční měny v účetnictví (mimo CZK i EUR, USD nebo GBP). České účetní jednotky mají možnost vést účetnictví ve funkční měně, pokud mají primární ekonomické prostředí svých transakcí v EUR, USD nebo GBP. Doposud se s funkční měnou v ČR nepracovalo, koncept vychází z mezinárodních účetních standardů. Pro firmy v ČR to umožní účtovat v takové měně, která zásadně ovlivňuje jejich hospodaření. Do budoucna se očekává zapracování konceptů mezinárodních účetních standardů do nového zákona o účetnictví, který je připravován.

(novela zákona o účetnictví, nominovala Komora daňových poradců ČR)

Zrušení papírových kolků

Součástí připravovaného návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček) je rovněž zrušení kolkových známek jako platebního prostředku při správě daní. Součástí připravovaného návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček) bude rovněž zrušení kolkových známek jako platebního prostředku při správě daní. Využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje mají dlouhodobě sestupný trend. S existencí kolkových známek je spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že kolkové známky mohou být předmětem těžko odhalitelné trestné činnosti či nekalých praktik, což v obou případech významně snižuje reálný příjem státu. Opatření v podobě zrušení kolkových známek přispěje k posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění a současně k eliminaci nákladů státu za distribuci kolkových známek.

(zákon o konsolidaci veřejných rozpočtů)

Jasná pravidla v digitálním světě

Nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (nařízení o digitálních službách, DSA) vešlo v platnost v listopadu 2022 a účinnosti nabylo v únoru 2024. Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jedná se o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu, přes webhosting až po online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště. Služby s větším společenským a ekonomickým dopadem musejí splňovat přísnější podmínky. Co DSA podnikatelům v digitálních službách přinese? V celé EU budou platit stejná pravidla. I malé podniky získají potřebnou právní jistotu a budou moci snáze rozvíjet své služby. DSA platí pro všechny firmy působící na evropském trhu, tedy i ty ze třetích zemích. Všichni hráči na trhu tak budou muset dodržovat stanovená pravidla.

(nařízení o digitálních službách)

Novelizace stavební legislativy

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR deklarovalo hlavní cíle nového stavebního zákona jako: zrychlení řízení, zjednodušení řízení – jedno řízení o povolení záměru místo různých typů řízení (územní souhlas, ohlášení, společné povolení atd.) a pro různé části záměru (samotná hlavní stavba vs. vodoprávní řízení jako kanalizace a ČOV vs. dopravní řešení), koncentrace a integrace procesu povolení záměru do jednoho místa – namísto obíhání dotčených orgánů stavebníkem si má stavební úřad sám vyžádat potřebná stanoviska a vyjádření a digitalizace výkonu státní správy v oblasti stavebního řízení a územního plánování – konec shánění papírů, vše prostřednictvím Portálu stavebníka a v elektronickém správním spisu. Stavebník podá žádost a vidí průběžný stav jejího zpracování. Zde se mají podávat i žádosti o vyjádření vlastníkům veřejné infrastruktury a probíhat veškerá komunikace s dotčenými orgány státní správy.

(digitalizace stavebního řízení, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v platném znění)

Vítězové jednotlivých ročníků