Absurdita roku a Paragraf roku je tady.

Nominace Absurdita roku 2025:

Rozhlasové a televizní poplatky pro všechny

Systém má být nově nastaven tak, že vyvolává silný nesouhlas nemalé části poplatníků. Například zatížení firem podle počtu zaměstnanců televizním poplatkem se zdůvodňuje skutečně těžko. Lesní dělník nebo pokladní v supermarketu asi těžko mohou při práci sledovat veřejnoprávní vysílání, které by měl jejich zaměstnavatel za ně hradit. A nejde úplně o malé částky. Velká firma nad pět set zaměstnanců by měla zaplatit zhruba čtvrt milionu korun ročně. Navíc firmám se počty zaměstnanců mohou měnit. A hlídat, jestli nepřekročí nebo nepodkročí počet zaměstnanců, a tím i povinnost měnit výši násobku platby, to už je opravdu příliš. Dosud se dalo předpokládat, že lidé chodí do práce pracovat, ne sledovat televizi a rozhlas. Časy se ale mění.

(zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích)

Zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů

Kdo se v tom vyzná, má nárok na medaili! Představte si, že jste zaměstnanec, který s napětím očekává, jak se bude danit váš příjem plynoucí ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, a to nejen za rok 2025, ale i za předchozí kalendářní rok 2024. Novela zákona o daních z příjmů, přináší pravidla, která připomínají složitou hru na schovávanou. Pokud váš zaměstnavatel oznámí správci daně do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy jste podíl nebo opci získali, záměr odkládat, můžete se těšit na odložení zdanění. Pokud však oznámení neproběhne, vrátíte se zpět k metodice zdanění platné do konce roku 2023 (tj. příjem ze zaměstnání by měl být zdaněn v okamžiku jeho nabytí). Aby to nebylo málo komplikované, příjmy získané před účinností novely mají vlastní pravidla. Zaměstnavatel musí oznámit volbu odkladu do dvou měsíců od účinnosti novely, jinak se příjem zúčtuje ve druhém měsíci po účinnosti. V roce 2025 se tak zaměstnavatelé ocitnou v mzdové agendě jako v labyrintu, kde každý krok může vést k nečekaným zvratům. Věřme, že metodická informace přislíbená Generální finanční ředitelství k novele, bude světlem v této daňové džungli a pomůže rozluštit, jak správně zdanit příjmy z roku 2024 a 2025.

(novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nominovala Komora daňových poradců ČR)

Hlášení zemědělců pro Český statistický úřad

Zemědělci vyplňují všechny důležité informace do takzvaného Integrovaného zemědělského registru, což je online přístupná databáze. Týká se to například evidence hospodářských zvířat. Všichni zemědělci povinně zanášejí údaje o narození každého zvířete, jeho označení ušní známkou, jeho případném léčení, úhynu nebo porážce, stejně jako prodeji jinému zemědělci. Přesto zemědělce každý rok obesílá se složitým dotazníkem i Český statistický úřad. Ten vyžaduje prakticky stejné údaje, které zemědělci vkládají do Integrovaného zemědělského registru, ale ke konkrétnímu datu v roce, například ke 30. dubnu. Zemědělci tak musejí složitě zjišťovat, kolik zvířat k tomuto datu přesně měli, ale navíc ještě komplikovaněji počítat jejich věk. Musejí tak přepočítávat věk všech zvířat, protože ke konkrétnímu datumu (30. 4. daného roku) musejí uvést například počet zvířat do 6 měsíců, počet zvířat ve věku 6 měsíců až 2 roky a počet zvířat nad 2 roky. Přitom přímo z IZR by si ČSÚ všechny potřebné údaje mohl načíst okamžitě. Pro zemědělce znamená vyplňování dotazníků velké množství administrativní práce navíc, kromě toho s rizikem chyby, protože při ručním počítání je riziko větší, než kdyby ČSÚ použil vložená data z IZR a přepočítal věk zvířat k danému termínu strojově.   

(Integrovaný zemědělský registr a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě)

Dokládání státem vydaných výpisů, bezdlužností

Než se s vítězným účastníkem výběrového řízení uzavře smlouva, musí zadavateli doložit originály dokumentů. Dokumenty se často na CzechPointu či u advokátů musí konvertovat opět do průkazné elektronické podoby, aby se mohla odeslat zadavateli ke kontrole. V době postupující digitalizace státu musí uchazeč o veřejnou zakázku dokládat ve své nabídce veřejně dostupné výpisy (OR, RŽP) a bezdlužnosti vydané (polo)státními orgány (FÚ, ČSSZ, zdravotní pojišťovny). O ty může uchazeč stát požádat elektronicky a stát mu ona dobrozdání elektronicky předá, ale při vkladu do jedné elektronické nabídky se často průkaznost těchto dokumentů ztrácí. Nebylo by možné vynechat dokládání veřejně dostupných údajů? U bezdlužností prostě poskytnout zadavateli souhlas s nahlížením do listin o bezdlužnosti? V případě výpisů z OR/RŽP by zadavatelé získali aktuální údaje, včetně historie daného subjektu. Existuje sice Registr dodavatelů, ten se ale nevyplatí občasným dodavatelům.

(výběrová řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek)

Dočkáme se zrušení papírových účtenek?

Odborníci upozorňují, že ani zrušení kolků nepřináší mnohdy skutečný úbytek byrokracie spojené s používáním papírových dokladů. V současné době platba na účet často končí vydáním papírového potvrzení, což částečně znehodnocuje snahu o snížení papírové byrokracie. Právě vytvoření digitální účtenky by mělo být v Česku dalším krokem odstranění byrokracie a zbytečného množství papíru vyplýtvaného na tisk nejrůznějších potvrzení a dokladů. Stále se hledá řešení, jak vytvořit digitální potvrzení nebo účtenku, která by byla považována za nezpochybnitelnou a zároveň byla přijatelná pro všechny účastníky transakce. Je na poslancích, aby zrychlili přípravy adekvátní digitální legislativy, která by měla řešit přechod od papírových procesů k plně digitálním transakcím.

(chybějící legislativa na právo plátce na digitální účtenku)

Nominace Paragraf roku 2025:

Aplikace eDoklady

Občanku už stačí mít jen v telefonu. Aplikace eDoklady představuje[RN1]  významný krok k digitalizaci veřejné správy a zjednodušení komunikace mezi státem a podnikateli. Díky ní mohou občané i podnikatelé bezpečně a pohodlně prokazovat svou totožnost prostřednictvím mobilního telefonu bez nutnosti fyzického předkládání dokladů. Kromě toho, že se zjednodušuje komunikace, eliminuje riziko zneužití osobních údajů a šetří čas při jednání s úřady, bankami či dalšími institucemi, snižuje se administrativní zátěž. Projekt eDoklady je příkladem moderního, uživatelsky přívětivého řešení, které odpovídá potřebám digitální doby. Změna zákona vstoupila v platnost dne 20. ledna 2024. Od tohoto data jsou tedy přijímány digitální doklady tzv. ústředními správními úřady (například ministerstva, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad).

(aplikace eDoklady, zákon č. 1/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, nominovala Komora daňových poradců ČR)

Změna v oblasti zaměstnaneckých benefitů

Jedná se o pozitivní změnu v oblasti zaměstnaneckých benefitů, kdy dochází k zavedení samostatného limitu pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti tzv. zdravotních benefitů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci[LN2]  z nedaňových nákladů ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, lékařského, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnického zařízení nebo zdravotních prostředků na lékařský předpis, a to až v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období. Výše nepeněžních zdravotních benefitů poskytovaná nad tento limit podléhá na straně zaměstnance zdanění a odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Na straně zaměstnavatele může být naopak nadlimitní výše nepeněžního zdravotního benefitu považována za daňově uznatelný náklad, pokud je nárok zaměstnance na daný benefit upraven ve interním předpise či pracovní smlouvě. Zavedení samostatného limitu pro zdravotní benefity umožní zaměstnavatelům poskytovat více zdravotních benefitů, které jsou pro mnohé zaměstnance čím dál důležitější.

(zákon č. 470/2024 Sb., část druhá Změna zákona o daních z příjmu, § 6 odst. 9, nominovala Hospodářská komora ČR)

Návrh antibyrokratického zákona

„Odhadli jsme, že celková regulační a byrokratická zátěž stojí podnikatele ročně 72 miliard korun, přičemž bychom chtěli alespoň čtvrtinu těchto nákladů eliminovat. Proto Hospodářská komora zpracovala návrh antibyrokratického zákona, který by nastavil podrobnou revizi existujících podnikatelských povinností tak, že by se u každého zákona vytvořila tabulka veřejnoprávních podnikatelských povinností, která by se pak pravidelně kontrolovala a vyhodnocovala,“ uvedl k záměru prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Navíc by to umožnilo pro každý obor podnikání vytvořit ucelený přehled povinností – jakýsi oborový podnikatelský batoh, do kterého by bylo možné vytřídit povinnosti podnikatelům tak, aby to měli přehledně k dispozici. Nelze však dnes udělat pořádek pouze v českém právním řádu, ale je potřeba udělat rychle pořádek i v tom evropském.

(návrh antibyrokratického zákona vypracovaný HK ČR)

Ukončení vstupních pracovnělékařských prohlídek u nerizikových kategorií

Vláda v listopadu 2024 schválila návrh na ukončení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, kteří vykonávají práce nezařazené do rizikových kategorií. Jde o novelu zákona o specifických zdravotních službách. Poslanecká sněmovna v této souvislosti jednomyslně schválila novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. Zrušení povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek pro nerizikové práce bude platit od července 2025. Navrhované zrušení povinných vstupních pracovnělékařských prohlídek pro první a druhou kategorii rizikovosti představuje další krok ke snižování administrativní zátěže a byrokracie.

(novela zákona č. 373/2011, o specifických zdravotních službách)

Jasná pravidla v digitálním světě

Nařízení 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb nabylo účinnosti v únoru 2024.  Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné online prostředí a chránit základní práva uživatelů. DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jedná se o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu, přes webhosting až po online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště. Služby s větším společenským a ekonomickým dopadem musejí splňovat přísnější podmínky. Co DSA podnikatelům v digitálních službách přináší? V celé EU budou platit stejná pravidla. I malé podniky získají potřebnou právní jistotu a budou moci snáze rozvíjet své služby. DSA platí pro všechny firmy působící na evropském trhu, tedy i ty ze třetích zemích. Všichni hráči na trhu tak budou muset dodržovat stanovená pravidla.

(nařízení 2022/2065, o jednotném trhu digitálních služeb)

Vítězové jednotlivých ročníků Absurdita roku

Vítězové jednotlivých ročníků Paragraf roku