Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Zákon č. 323/2025 Sb.

Od dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost posílat státu „jednotné“ měsíční hlášení o zaměstnancích a mzdách. Mělo nahradit zhruba 25 různých formulářů a konečně ulevit mzdovým účtárnám. Na papíře jednoduché řešení, v praxi ale detailní datový balík, který z firem dělá provozovatele státní databáze. Zaměstnavatelé musí pod hrozbou sankcí odevzdávat i informace, které už stát často má v jiných registrech – jen si je neumí sdílet. Systém navíc odstartoval se zpožděním, takže firmy musely zpětně doplňovat data za první měsíce roku a dělat práci dvakrát. Technická pravidla jsou navíc neúprosná: drobná chyba v nepodstatném údaji znamená odmítnutí celého hlášení. Výsledkem je „jednotné hlášení“, které administrativu nesjednotilo, ale zkomplikovalo – a mzdové účetní povýšilo na datové správce státu.

Zrušení zdanění podílů a cenných papírů nad 40 mil. Zákon č. 349/2023 Sb.

V roce 2025 stát zavedl zdanění příjmů z prodeje podílů a cenných papírů nad 40 milionů korun, a to i při splnění časového testu. Majitelé firem a investoři začali reagovat – pořizovali znalecké posudky a upravovali struktury, aby zmírnili daňové dopady. O rok později stát stejný limit zcela zrušil. Výsledkem je legislativní kotrmelec, který narušil právní jistotu a ukázal absenci dlouhodobé daňové strategie. Nešlo přitom o změnu politického kurzu – obě úpravy vznikly ve stejném volebním období.

Jednotné environmentální stanovisko (JES). Zákon č. 148/2023 Sb.

Jednotné environmentální stanovisko (JES) mělo nahradit až 29 samostatných vyjádření orgánů ochrany životního prostředí a zrychlit povolování staveb. V praxi se ale často stává jen dalším povinným mezikrokem, který celý proces prodlužuje. Na žadatele čekají další lhůty a extra doplňování podkladů. Ty se často dodávají znovu a v jiném formátu. V konečném důsledku tak místo zrychlení investoři čekají déle a platí víc za studie a posudky. A to se vyplatí.

EU nařízení proti odlesňování (EUDR). Nařízení EU o produktech nezpůsobujících odlesňování (EUDR) (2023/1115).

Nařízení EU o produktech nezpůsobujících odlesňování (EUDR) má zabránit uvádění výrobků spojených s odlesňováním na evropský trh. Firmy musí dokazovat, že produkty jako dřevo, káva, kakao nebo hovězí nepocházejí z odlesněných oblastí. V praxi nařízení zavádí rozsáhlou administrativní povinnost napříč obory a z firem dělá nedobrovolné kontrolory globálních dodavatelských řetězců. Těm narůstá papírování, nutnost archivace a často se objevuje i nutnost zajišťování geolokačních údajů. Paradoxně se tak ochrana lesů staví na zbytečných tunách papíru, zatímco skutečný přínos pro ochranu přírody zůstává nejistý.

EU směrnice – zveřejňování platů. Směrnice evropského parlamentu a Rady EU 2023/970.

Od června 2026 budou mít zaměstnanci právo získat informace o tom, jak jsou odměňováni lidé na stejné nebo srovnatelné pozici, a větší firmy budou povinně reportovat mzdové statistiky. Směrnice má posílit férové odměňování, v praxi ale přináší další povinný reporting, nové administrativní náklady a nejistotu, jak pravidla správně aplikovat. Bez jasné české implementace hrozí, že dobře míněný cíl povede k napětí na pracovišti a k formalismu, místo aby skutečně řešil nerovnosti v odměňování. Lidé budou porovnávat platy, aniž by vždy objektivně viděli rozdíl ve výkonu, zkušenostech nebo odpovědnosti.

Nový kybernetický zákon. Zákon o kybernetické bezpečnosti, Evropské směrnice NIS2.

Nový kybernetický zákon platný od listopadu 2025 výrazně rozšířil okruh firem a institucí, na které dopadají přísné povinnosti v oblasti kyberbezpečnosti. Týká se tisíců subjektů napříč obory – od IT a logistiky až po běžné služby. Problém je, že stát přenesl odpovědnost za kybernetickou bezpečnost na firmy samotné, a to pod hrozbou extrémních sankcí. Podnikatelé musí sami „uhodnout“, zda pod zákon spadají, a pokud se spletou, riskují likvidační pokuty. Zákon navíc zavádí osobní odpovědnost managementu a tlačí bezpečnostní povinnosti i na malé dodavatele. Výsledkem je spíš strach a papírování než reálné posílení bezpečnosti.

Zákon o evidenci skutečných majitelů, rozhodnutí nejvyššího soudu a soudu EU . Zákon č. 37/ 2021 Sb.

„Znepřístupnění veřejné části evidence výrazně oslabuje možnost kontroly ze strany médií i občanské společnosti. Stát tím vysílá rozporuplný signál o skutečné ochotě bojovat proti neprůhledným vlastnickým strukturám.“

EU Inc. – evropská společnost podle 28. režimu

EU plánuje zavést možnost založit firmu platnou pro celý evropský trh podle jednotných pravidel. Založení by mělo být plně online, rychlé a bez zbytečného papírování v každém státě zvlášť. Jedna firma, jedna pravidla, pro celý vnitřní trh EU. Podnikání v Evropě by tak mohlo být konečně jednodušší.

Zaměstnanecké akcie (ESOP). Zákon vychází z doporučení EU Startup Nations Standard of Excellence.

Změna režimu zaměstnaneckých akcií (ESOP) umožňuje zaměstnancům získat podíl ve firmě, ale daně zaplatit až ve chvíli, kdy akcie skutečně prodají a vygenerují nějaký zisk. Zároveň jsou akcie osvobozeny od sociálního a zdravotního pojištění. Česko tímto krokem vytvořilo lepší podmínky pro udržení a přilákání talentů do startupů a krůček se přiblížilo moderním ekonomikám.

Zvýšení limitů pro povinný audit. Novela vyhlášená pod č. 316/2025 Sb., která mění kmenový zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ).

Od roku 2026 musí mít audit méně firem, protože se zvýšily limity obratu a majetku. Stát tím uznal, že u tisíců menších a středních firem byl audit často jen drahou formalitou bez skutečné přidané hodnoty. Jedná se o jednu z největších administrativních úlev posledních let.

Byrokratický detox Hospodářské komory. Byrokratický detox (systematické snižování regulatorní zátěže podnikatelů) je aktivitou, která má za cíl omezovat neodůvodněnou regulatorní zátěž a zbytečné administrativní povinnosti.

Byrokratický detox je dlouhodobá a systematická iniciativa Hospodářské komory ČR, který zaměřený na rušení zbytečných povinností, formulářů a duplicit. Méně formulářů, méně hlášení, méně razítek. Cílem je, aby podnikatelé trávili více času podnikáním a méně vyplňováním tabulek.

Odpočty na výzkum a vývoj. Úprava odpočtu na výzkum a vývoj (§ 34a ZDP).

Od ledna 2026 se výrazně zpřehlednil a zatraktivnil systém daňových odpočtů. Firmy si mohou nově odečíst až 150 % nákladů na výzkum a vývoj od základu daně. Vyplatí se investovat do inovací, technologií a vývoje. Firmy zaplatí méně na daních a více investují do budoucnosti a konkurenceschopnosti českých firem.

Novela zákona o daních z příjmů – zvýšení limitu opravné položky (§ 8c ZDP)

Novela zákona o daních z příjmů zvyšuje limit daňově uznatelné opravné položky z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Pro podnikatele to znamená méně administrativy při řešení drobných pohledávek a realističtější odraz praxe, kdy se malé dluhy často nevyplatí složitě vymáhat. Změna zjednodušuje účetnictví, šetří čas i náklady a pomáhá podnikatelům soustředit se na byznys místo papírování.

Snížení administrativy pro chovatele koní – nařízení vlády (MZe)

Chovatelé koní nově nebudou muset podávat zvláštní elektronická hlášení jen proto, že mají koně a zároveň čerpají zemědělské dotace. Potřebné údaje si stát nově zjistí přímo z ústřední evidence, stejně jako u skotu, ovcí nebo koz. Změna výrazně snižuje administrativní zátěž zemědělců a odstraňuje dlouhodobě kritizovanou duplicitu. Součástí návrhu je i větší flexibilita v kombinaci vybraných zemědělských dotací.